Plníme kulturní přání a sny
handicapovaných a nemocných dětí.

Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život

Splněné dětské přáníV předchozím příběhu jste se mohli seznámit s maminkou Kateřinou, která má tři nemocné děti. V prvním článku jsme vám představili nejstarší holčičku Lindu, dnes si můžete přečíst o Mirečkovi. Příště se dozvíte o nejmladším Jiříkovi. Jejich rodiče se musí pořádně ohánět, neboť jim starost o ně dává pořádně zabrat. Dcera je naštěstí velice obětavá a svým bratrům s láskou pomáhá.

Mireček nebo Mik, jak se naučil, že ho oslovujeme, se narodil před 6 lety jako prostřední dítě. Od malinka byl fixovaný převážně na mě, ale jinak jsem si ničeho nevšímala. Pokud byl na mé ruce, byl to zlatý kluk. Ale postupně jako by ztrácel zájem o okolí. Vnímal mě, to bylo jasné, toleroval tátu a moji babičku, tedy lidi, které důvěrně znal a vídal denně. Ale ani tak je nepotřeboval, nehrál si paci, paci, a nechoval se, pokud jsem nebyla já. Až pediatr mě na tříleté prohlídce upozornil, že vidí poruchu sociálního kontaktu. Do té doby to byl normální kluk, o kterém maximálně řekli, že je rozmazlený. Měla jsem třeba soudní dozor, protože se někomu zdálo, že nezvládám výchovu a já se hájila, že je to jen o tom, že toleruji své dítě. Rozjel se kolotoč vyšetřeních a já nastoupila do vlaku, ze kterého není uniku.


Před 5. rokem jsme šli k paní psycholožce. Bylo horko, já si sedla do křesla a Mireček mi kroutil prsty. Tehdy padlo poprvé označení váš syn má PAS s vážnými symptomy, přesněji Aspergerův syndrom. Ulevilo se mi, že jeho chování má pojmenování. Doufala jsem, že okolí bude trošku tolerantnější. Skoro dva roky žiji jako matka autisty. Nebudu tu říkat, jak jsem šťastná, protože můj syn je autista. Nebudu říkat, jak mě to dělá lepší. Nedokážu říct, že by mě to obohatilo. Já autismus nesnáším, ne proto, že je Mik jiný. Ne proto, že bych se styděla za jeho projevy. Nesnáším neschopnost pomoc vlastnímu dítěti, které mě o to žádá.


Život s autismem je těžký. Syn naráží v běžných situacích, jako když má rozseknutou hlavu a doktoři ho i přes upozornění nechají propadnout v afekt a pak napíšou, že nešel ošetřit. Ve chvíli kdy mi syn bouchá hlavou o lavičku a prosí, ať může odejít a personál vyhrožuje ochrankou, lidé nadávají, ať si to rozmazlené dítě odvedu a nebo nabízejí, že mi půjčí hůl, abych ho praštila. V tuhle chvíli si můžu představit, jak se Mik cítí každý den, jak na něj vše útočí a nemá kam uniknout. Chce se mi brečet, křičet a kdyby mi to nebylo hloupé, praštila bych hlavou vedle něj jen proto, abych tomu unikla.


Mik je talentovaný kluk na výpočetní techniku. Ve věku kdy neuměl psát, ani číst, se dostal z počítače přes bezpečnostní otázky a změnil dědovi heslo. Ale taky je to kluk, kterého nároky společnosti přesně před rokem donutili k tomu, že si dal ke krku nůž a odmítl tu dál být. Nepomohlo vyjednávat, prosit a já si uvědomovala, že každé moje slovo tiskne ten nůž blíž. Donutil mě k něčemu, co teď už neberu tak zle jako předtím. Donutil mě použít sebeobranu proti vlastnímu dítěti a já mu dala ruce za záda po tom, co jsem mu vylomila z ruky nůž. Musela jsem po tom odejít alespoň na chvíli se psem, abych si ujasnila, že jsem právě napadla své malé dítě, že jsem použila bojové umění, i když jsem přísahala, že to neudělám, pokud nepůjde o život. Tady o život šlo.


Splněné dětské přání

Mik musel ukončit předčasně školní rok v mateřské škole, museli jsme odjet z města na samotu. Nebyl schopný vyjít z domu a musel jezdit v kočárku s dekou, na uších sluchátka a stejně na lidi, co šli kolem, vrčel. Mireček se může chlubit tím, že odrovnal psycholožku, když řekla, ať afekt nezastavuji a on ji nad hlavou roztříštil na kousky dřevěnou židli. Rád testuje reakce lidí, takže psychiatrovi namaloval detailní krajinku, domečky, sluníčko a pak auto, jak ji přejelo.


Odborníci mi radí, ať mu seženu hezký denní stacionář. Straší, že skončí v ústavu dřív nebo později. Nevěřili byste jak málo lidí se nebojí mi podat pomocnou ruku, většina z nich Mika odepsala jako ztrátu času. Stojí za námi raná péče a pak Elva Help. Psala jsem ve stavu těsně před zhroucením jedné paní a ona mi odepsala, že kdyby uměla dělat zázraky jeden by udělala pro nás, ale že mi může jen slíbit, že mi zkusí pomoc. Teď má Mik rezidentního terapeutického psa a psa asistenta v tréninku. Učí se spolu, a i když odborníci nám dále dávají facky s radami o ústavní léčbě a já mám pocit, že Pluto je jeho spojka s naším světem, je to někdo koho miluje, je to někdo, kdo Mikovi dal šanci chodit sám na záchod. Sám tam totiž nepůjde, ale s Plutem ano. Nebo ho nemusím držet za ruku, a když se náhodou schová v obchodě před hlukem, pejsek ho vystopuje.


Občas se ale stále stanou nehody, jako třeba když u nás byla moje tchyně. Chytla Mika za ruku a řekla, že nedostane dárek, pokud ji nepozdraví. On ji varoval, ať ho pustí jinak, že ji praští a ona řekla, ať praští. Znovu ji ujistil, že ji praští a ona znovu řekla stejnou odpověď. Po třetí zavrčel na hraně sebeovládání. „Pusť, já to udělám!“ Ona mu škubla za ruku a řekla: „Prašť!“ A on ji přetáhl polštářem po hlavě. Myslím si, že nikdy jsem nebyla tak rychlá jako ten den, když se tchyně a tchán rozkřičeli a ohnali se po mém synovi. Já ho v mžiku schovala za svá záda.


Nebo se nedávno stalo, že přišel ze školy a měl zalepený prst. Učitelka řekla, že se řízl. Večer když sourozenci usnuli, přišel, hladil pejska Pluta a říká mi, jestli může něco říct a já se nebudu zlobit. Ujistila jsem ho, že se zlobit nebudu a on řekl, že krájel cibuli. Ve třídě bylo moc dětí (asi devadesát), svítila světla, hrála hudba a děti křičely. Šel si umýt ruce do koupelny, ale ani tam nebylo ticho, a tak se vrátil, vzal nůž a dostal vztek. V ten okamžik se mě z jeho vyprávění udělalo zle. Uvědomila jsem si, že kdyby ho obrátil proti jakémukoli dítěti, pobodal by ho a školka by nedokázala včas zasáhnout. Mireček, i když o něm tvrdí, že je psychopat, věděl, že nesmí dětem ublížit. Opakoval si jejich jména a co mají rády. A pak se řízl sám do svého prstu. Odvedli ho do kanceláře a byl v tichu a sám… Tak tohle je autismus. Chytrý kluk uzavřený v sobě, který volá o pomoc a ta se mu nedostává. Prosí o toleranci, kterou on musí mít vůči nám.


Maminka nám prozradila, že Mireček má rád pejsky a tak od nás dostal jako dárek polštářek, sáček a srdíčko s motivem štěňátek. Tyto výrobky jsme pro něj zhotovili v dílničce organizace Splněné dětské přání.


Speciální poděkování patří:
- mamince Kateřině Podskalníkové za rozhovor


Tento článek připravila organizace Splněné dětské přání v rámci projektu „AVAST pomáhá plnit sny se Splněným dětským přáním II“. Dárek pro rodinu byl financován díky grantu „Spolu do života“, který nám poskytl Nadační fond Avast.

Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život
Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život
Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život
Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život
Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život
Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život
Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život
Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život
Nešťastný autis...
Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život Nešťastný autista Mirek si chtěl vážně ublížit, maminka mu zachránila život

Aktuální kolo