handicapovaní a zdraví, ruku v ruce“
Statečná Eliška tráví více času v nemocnicích než doma a zbožňuje herce Marka Lamboru
- Podrobnosti
- Datum vydání: 4. 2. 2023 21:54
- Autor článku: Martinka
Dnes vám bude vyprávět příběh maminka Olga. Pro svoji dceru si určitě představovala mnohem hezčí dětství, ale ihned po předčasném porodu začaly starosti a od té doby se zdravotní problémy už jenom zhoršovaly. Je zcela úžasné, že i přes to všechno je Eliška pohodová a milá slečna, která se snaží to vše zvládat s úsměvem na tváři.
Ráda bych Vám představila svoji dceru. Jmenuje se Eliška a je jí 17 let. Narodila se v Kladně (kde doposud žijeme), bohužel předčasně. Ve 34. týdnu těhotenství, s porodní váhou 1880 g. Dodnes je drobnější postavy. Ihned po narození byla dcera umístěna do inkubátoru a již zde nastaly první problémy. Komunikační obtíže ze strany personálu i lékaře zdravotnického zařízení bohužel vedly ke zdravotnímu neprospěchu mé dcery. Sice nemusela být kříšena ani napojena na kyslík, ale hezky se s ní zde v tomto období nezacházelo. Když jsem na tuto skutečnost upozornila, bylo na mě ale pohlíženo jako na pomatenou. Stejně tak, když po dobu pobytu v inkubátoru neměla dcera nikdy zakryté oči, přestože ležela pod zapnutým ultrafialovým světlem. Na můj dotaz, zda toto zařízení nemůže nějak poškodit zrak, jsem několikrát obdržela velmi tvrdou a odsekávající odpověď – „vždyť spí!“. Toto však Elišce pochopitelně způsobilo oční obtíže, se kterými stále pravidelně docházíme na ortoptiku.
Po měsíci stráveném na nedonošeneckém oddělení jsem tedy s dcerou začala pravidelně navštěvovat RHB, kde mi bylo doporučeno intenzivně cvičit. Jak šel čas, tak si paní doktorka z neurologie všimla stále přetrvávajícího nepříznivého vývoje dítěte. Proto byla Eliška v roce svého života doporučena k vyšetření magnetickou rezonancí. Z vyšetření bylo patrné, že diagnóza bude jednoznačná – Eliška má DMO. Dětská mozková obrna (DMO, angl. Cerebral Palsy) je zastřešující pojem pro označení skupiny chronických onemocnění charakterizovaných poruchou centrální kontroly hybnosti. Přes veškerý dosavadní výzkum však není DMO vyléčitelná, ani neexistuje její spolehlivá prevence. Současná medicína přesto nabízí nemocným s DMO pomoc alespoň částečným mírněním některých projevů nemoci vedoucím ke zlepšení jejich kvality života.
Potom jsem s dcerou začala pravidelně jezdit do lázní a na různé rehabilitační pobyty. Kromě běžné RHB absolvovala též kraniosakrální a synergickoreflexní terapii. Později pak i hipoterapie, canisterapie a tejpování. Moje holčička ještě bohužel ale také k tomu všemu zdědila jistou genetickou vadu. Diagnóza zní – Osteogenesis imperfecta tarda typu I-A podle Silence, která se patologicky potvrdila, jako genetická mutace předaná matkou. Tudíž od dvou let věku dostávala každé tři až čtyři měsíce pamidronáty. Je to intenzivní léčba v podobě infúze po dobu tří dnů. Dojížděla jsem s dcerou až do Hradce Králové, kde byl pracovně umístěn náš lékař – osteolog, za kterým pravidelně dojíždíme. V současné době se pracovní aktivity pana docenta Baiera – osteologa přemístily do Prahy. Vedlejším účinkem léčby pamitorem byly ale vysoké horečky během doby jeho podávání.
V důsledku předčasného narození Elišky se stávalo, že jakmile byla ohrožena nějakou virovou infekcí, nastávaly febrilní křeče. Nevyhnula se jí ani mononukleóza. Již ve dvou a půl letech byla hospitalizována v nemocnici po upadnutí do bezvědomí v důsledku teploty převyšující 41 stupňů. Tento stav nastal ještě jednou, když jí v 6 letech propukla epilepsie. Stav bezvědomí s epileptickým záchvatem vyvolal i zápal plic. Elišce byla zjištěna i anémie. Bylo tedy nezbytně nutné jí doplnit železo krevní konzervou. Toto musela pravidelně užívat po dobu několika let, což vedlo k pravidelným docházkám k odběru a kontroly krve. Při jedné takovéto návštěvě došlo k roztržení žíly, a tak jsme museli navštívit chirurgické oddělení. Zde jí dvěma stehy byla poskytnuta pomoc – žílu zašili.
Nemocniční prostředí pro Elišku není tedy nijak cizí - absolovala nesčetné návštěvy neurologie nebo ortopedie, ať už v Praze Motole, v Brně, v Hradci Králové, a neposledně i v kladenské Nemocnici.
Jinak je Eliška velmi veselé a společenské dítě. Ráda cestuje, miluje vodu - pokud možno velmi teplou a hudbu různých stylů. V poslední době našla zalíbení v herci Marku Lamborovi, který upoutal její pozornost při sledování seriálu „Slunečná“. Od této chvíle má silnou touhu a velké přání setkat se se svým seriálovým idolem a hrdinou. Sbírka různých věcí s portrétem Marka Lambory, jako je polštářek, hrneček, svačinová dóza, kalendáře, trička, fotografie, se stala modlou. Pokud by tedy bylo možné pomoci mi splnit dceřin velký sen a uskutečnit jedno velké setkání - bez tlačenice v davu dalších fanynek někde na autogramiádě nebo v řadě čekatelů před divadlem, byla bych nesmírně ráda.
Rodinná organizace Splněné dětské přání nás v prosinci 2022 vybrala do vánoční akce, což nás velice potěšilo. Eliška dostala k Vánocům tašku a kočičku, navíc v její oblíbené růžové barvě. Mnohokrát vám děkujeme za krásné dárky. Jinak je to holčina vděčná, kterou potěší úplně každý dárek. Vánoční svátky u nás byly spokojené a veselé.
Speciální poděkování patří
- mamince Olze Lukášové za rozhovor
- rodině Vandy a Tomáše Tomečkových, kteří sponzorovali vánoční dárek pro Elišku a pomohli nám rozzářit její oči.
Vánoční přání 2022 připravila organizace Splněné dětské přání speciálně v rámci projektu „Společně pomáháme handicapovaným dětem“, který byl tentokrát financován dobrovolnými dárci, kteří se rozhodli o Vánocích potěšit nemocné děti. 
