handicapovaní a zdraví, ruku v ruce“
Štěpánek spadl do žhavého popela, díky skvělým lékařům se ho podařilo zachránit
- Podrobnosti
- Datum vydání: 14. 4. 2021 17:41
- Autor článku: Martina
Babička hlídala v létě svého milovaného vnoučka, ten ale nešťastnou náhodou spadnul do uhašeného ohniště. Na první pohled chlapec vypadal v pořádku, později se však ukázalo, že se bude vše vyvíjet jinak. Díky skvělé práci všech lékařů Štěpánek naštěstí přežil. Přečtěte si vyprávění maminky Jiřiny, která si prošla obtížnou situací, která má zatím stále ještě otevřený konec. Přijdou ještě další operativní zákroky, ale díky lásce celé rodiny se Štěpánek dobře zotavuje.
Štěpánek je dvouletý chlapeček plný života a nekonečné energie. Avšak kvůli jednomu nešťastnému zakopnutí o kámen by tomu tak málem nemuselo být. Štěpánek si se svou maminkou užíval prázdniny u babičky, kde to má moc rád. Jelikož maminka je samoživitelka a nemá to jednoduché, využila možnosti hlídání a domluvila si na místě brigádu, na které byla i osudného dne 3. 8. 2019.
Babička se s vnoučkem vydala na návštěvu k příbuzným, kam za nimi přiběhl i pejsek od sousedů. Chlapec běhal se psím kamarádem po zahradě a dováděl. Ale během chvíle byl bohužel radostný smích vystřídán nešťastným pláčem. Ono zmíněné zakopnutí o kámen způsobilo pád do uhašeného ohniště - vespod ale se stále žhavým popelem, kam se zabořily Štěpánkovy ručičky. I přes okamžitou reakci a pomoc začal boj o život. Na místo dorazila rychlá záchranná služba a byl přivolán vrtulník. Avšak dříve, než tyto záchranné složky dorazily, přijela na místo maminka a čekal ji pohled, na který do smrti nezapomene. V tu chvíli by v její kůži jistě nechtěl být žádný rodič.
Štěpánek byl v nemocnici okamžitě uveden do umělého spánku. Popáleniny měl na obou rukách a na pravé straně nohy, boku a obličeje. Dosahovaly 40% těla, z velké části byly III. stupně. Největší boj byl o ručičky, u kterých nebylo jisté, v jakém rozsahu je dokáží lékaři zachránit. Po ošetření na klinice popálenin byl v umělém spánku napojen na plicní ventilaci, jelikož byly zasaženy i plíce, a převezen na JIRP nemocnice Ke Karlovu.
Dne 10.8.2019, tedy po sedmi dnech od tragédie, došlo k převezení zpět na kliniku popálenin. Domů by chlapec propuštěný 19. 12. 2019 po neskutečných 139 dnech, díky usilovné profesionální práci lékařů a citlivé péči sestřiček i samotné maminky. Tyto dny byly plné boje za synův život, dny plné pláče a bezmoci maminky, odloučení od zbytku rodiny, strachu při každé operaci - a že jich měl moc, nekonečné množství převazů a náročné rehabilitace.
Tento malý bojovník už toho zvládnul více, než si kdokoli z nás dokáže představit. Štěpánek žije a to je nejdůležitější, ale tragédie se neobešla bez vážných trvalých následků. Kromě rozsáhlých jizev po provedených autotransplantacích přišel o poslední články čtyř prstíků na pravé ručičce. Prstíky na levé ručičce se podařilo zachránit, bez následků se ale neobešly. Vážná popálenina stáhla prstíky k dlani a proto podstoupil dlouhou a náročnou operaci, kdy mu byly prsty narovnány a celá dlaň a meziprstí bylo transplantováno. Tato operace bohužel zdaleka nebyla poslední.
Nyní ho čeká náročná rehabilitace, která až do konce života úplně neskončí. Je potřeba se naučit ovládat jak levou ručičku, tak i pravou, na které jsou prsty zkráceny. Péče o popáleniny je záležitost na celý život. A v této době, kdy maminka z Teplic, kde žijí, dojíždí na kontroly do Prahy a také je potřeba neustále kupovat vše potřebné ke Štěpánkově péči a rehabilitaci, je situace velmi finančně náročná a pro maminku samoživitelku neúnosná. Péče o syna je celodenní a není možné ji kombinovat se zaměstnáním.
I starší Štěpánkův bráška Kubík, kterému je 10 let, potřebuje maminky péči a čas. Jizvy po těle jsou z nejhoršího zahojeny, i když s velkými následky, ale ty na duši zůstávají, a to hlavně mamince, pro kterou je celá situace nepředstavitelně těžká. I přes to po celou dobu dělá maximum pro to, aby byla svým dětem oporou a věnovala jim tu nejlepší péči.
Co pověděla Štěpánkova maminka o současné situaci:
V současné době se chlapec zotavuje velmi dobře. Je to náročné jak pro něj, tak pro mě, když s ním například musím rehabilitovat a on nechce spolupracovat, ale společně to zvládáme a snažíme se o nejlepší možnou péči, kterou dle výsledků z kontrol provádíme na jedničku. Operace bohužel neskončily. Ty nás čekají do doby, dokud nepřestane růst, vzhledem k tomu, že transplantáty, které má, nerostou. Z toho důvodu je třeba provádět několikrát denně tlakové masáže a musí se hodně mazat, čímž se kůže uvolňuje, a tato důkladná péče pomáhá oddálit případný další zákrok. Štěpánek nejraději zlobí jako správný kluk. Když má dobrou chvilku, rád si hraje i s bráchou s legem, to mají oba rádi. Apeluji, aby co nejvíce používal ručičky, takže malujeme, tvoříme a pokud ho to baví, tak si jen tak čteme pohádky.
Babička to nese stále špatně, navenek samozřejmě působí vyrovnaně, ale uvnitř má stále výčitky a při pohledu na malého má i po té době slzy v očích. Nicméně i přes to všechno nám hodně pomáhá, jak jen může. Výčitky si ponese po zbytek života, ale pořád je to moje máma.
Za tu dobu po úrazu jsme již ušli velký kus cesty s pozitivními výsledky a to nás neustále žene kupředu, i když, jak říkám, někdy je to opravdu náročné, přinutit takto malé dítě ke spolupráci. Děkujeme organizaci Splněné dětské přání za dáreček, udělal velkou radost a už je velkým společníkem v posteli. Vánoce jsme si s dětmi užili v klidu a pohodě a hlavně zdraví. Byli jsme moc rádi, že jsme konečně všichni spolu.
Speciální poděkování patří:
- mamince Jiřině Heršové za rozhovor
Vánoční přání 2020 připravila organizace Splněné dětské přání v rámci projektu „AVAST & Splněné dětské přání - společně pomáháme handicapovaným dětem“. Ten je finančně pod záštitou grantu „Spolu do života“, který poskytl Nadační fond Avast.
