handicapovaní a zdraví, ruku v ruce“
Autistický Ondra neví, jak navázat kamarádství - pomáhá mu jeho rodina
- Podrobnosti
- Datum vydání: 24. 10. 2016 19:30
- Autor článku: Martina
Dnešní příběh nám bude vyprávět maminka Jarmila, která má srdce na dlani a miluje nade vše svoji rodinu. Dceru, syna i vnučku zahrnují s manželem velkou láskou. Trápí je pouze špatné reakce a lhostejnost lidí kolem nich.
Ondrášek je dítě narozené z velké lásky. Mám ho z druhého manželství. Z prvého mám syna Jakuba a dceru Annu. S Ondrovým tatínkem jsem v mládí chodila, ale naše cesty se potom rozešly. Každý jsme měli vlastní životy a rodiny, ale ty se nám rozpadly a osud tomu chtěl a my se po více jak dvaceti letech sezdali. To už jsem čekala našeho Ondráška.
Jelikož jsem byla již starší rodička, tak jsem byla na plodové vodě a i na genetice, aby se vyloučily vrozené vady. Všechny testy a vyšetření byly v pořádku a my jsme se připravovali na příchod nového člena rodiny.
Dne 22. 2. 2005 v 16:25 přišel Ondrášek na svět. U porodu byl i tatínek. Do dneška se pyšní tím, že synka první choval. Nic nenasvědčovalo tomu, že by náš syn měl být nemocný. Až v době, kdy by měl začínat mluvit. Ondrovi nebylo rozumět a mluvil „svou“ řečí. I já jsem měla někdy problém pochopit, co chce. Začal si budovat „svůj“ svět. Někdy se mi nedařilo ani do něj vejít. Začal chodit do stacionáře, jelikož měl návykovou zácpu. Cvičili jsme Vojtovu metodu na uvolňování svalstva. Naštěstí nám velice pomohla. Potom přestoupil do speciální školky Daneta. Dále chodil na logopedii. Tam jsem poprvé slyšela, že má autistické rysy a poruchu chování. Dostal odklad školní docházky. Při zápisu mi byla potvrzena diagnóza DMO, autistické rysy a porucha chování.
Nyní navštěvuje speciální školu Daneta a je v 5. třídě. Ve škole se mu líbí, mají spoustu aktivit. Počínaje animoterapií, hypoterapií, snouzelen, výlety, škola v přírodě, plavání atd. Ondra také navštěvuje pěvecký sbor Daneťáček. Dokonce zpíval už i sólo, jako princ ze Šípkové Růženky. Největší odměnu jsem zažila při jeho vystoupení, když za mnou přišla jeho bývalá paní učitelka ze školky a celá dojatá mi řekla: „Ondrovi nebylo ve školce rozumět ani slovo a teď zpívá sám a sólo!“ V tu chvíli jsem byla pyšná. Jinak má i jiné aktivity. Chodí na aerobic, Lego kroužek s programováním, plavání. Hrozně rád a hezky maluje.
Jeho zdravotní stav se nyní ustálil. Bohužel vím, že nikdy nebude úplně zdráv, ale s manželem se snažíme, aby se co nejlépe začlenil do života a byl co nejvíce soběstačný. Mimo Ondru se ještě starám o dceru Annu. Té je 28 let a byla ji diagnostikována hraniční mentální retardace, poruchy chování a DMO. Má invalidní důchod 2. stupně. Nyní navštěvuje učiliště při Danetě. Potom by chtěla pracovat v chráněné dílně. Anička má dcerku Julinku. Bohužel její otec o ně nestojí. O všechny se starám já a manžel. Jelikož Julinka je malá, tak jsem se rozhodla s ní zůstat doma, aby si Anička mohla dodělat školu.
Asi nejtěžší je pro mě někdy reakce okolí. Na synovi není vidět, že je „jiný“. Děti ho moc „neberou“. On jen neví, jak navázat kamarádství. A rodiče bohužel nemají na dnešní děti čas, aby jim to vysvětlili. Měli by si uvědomit, že děti jsou naše budoucnost. I když nejsou všichni stejní. A co mě to dalo? To se nedá popsat. To se musí zažít. Určitě díky tomu, ale neřeším malichernosti a mám jiný pohled na svět.
I když si nemůžu dovolit dětem kupovat značkové oblečení a drahé dárky, zahrnuji je svou láskou a péčí. Doufám, že jim to do života něco dá.
Ondra má moc rád zvířátka a od organizace Splněné dětské přání dostal na památku polštářek, srdíčko pro štěstíčko a plyšového lvíčka. Maminka nám napsala, že s polštářkem spí a srdíčko si pověsil na kliku od skříně.
Speciální poděkování:
- mamince Jarmile Tomiové za rozhovor
Veškerou odpovědnost za pravdivost uvedených informací v tomto rozhovoru má dotazovaný - zákonný zástupce dítěte, který nám poskytl souhlas se zveřejněním. Splněné dětské přání je zprostředkovatelem těchto údajů.
Foto: Dodali rodiče dítěte a Splněné dětské přání
