Posláním naší organizace je propojovat svět handicapovaných dětí se světem běžných lidí a skrze pozitivní zážitky dětem dodat energii a povzbuzení třeba i v náročnějších životních situacích. Splněným přáním to ale nekončí! Ačkoliv krásný zážitek může mít dlouhodobý pozitivní vliv na další vývoj dětí, kterým pomáháme, často je v životě čekají ještě další výzvy, se kterými se postupně musí popasovat. Jsou to často i třeba praktické životní situace, které se běžným lidem mohou zdát velmi jednoduché, ale pro někoho mohou naopak být vysokou překážkou.
Jednu takovou výzvu před sebou měla i Zuzka – slečna, které jsme plnili přání v roce 2014. Obtíží pro ni byla doprava po Praze – městě, kde tráví mnoho času studiem. Zuzka si přála poznat město blíže, vydat se třeba někam s kamarády, nebo si zajet na nějaké hezké místo kdykoliv bude mít chuť. Bohužel to pro ni nejen kvůli předchozím špatným zkušenostem bylo velmi náročné a chyběla jí odvaha takový krok podniknout. V prosinci roku 2018 jsme se s tím Zuzance rozhodli pomoct a spolu s ní její strach překonat.
Byl prosinec, což znamenalo studené, nepříjemné počasí a hlavně málo slunce. Stmívalo se velmi brzy, takže když Zuzka odpoledne skončila ve škole, byla už tma. Měli jsme pro ni naplánovanou zdánlivě jednoduchou výzvu – dostat se prostřednictvím městské hromadné dopravy ze školy u Vyšehradu do pražských Holešovic, kde už bychom na ni čekali.
Tohle celé možná zní jednoduše, ale Zuzka je uživatelkou elektrického invalidního vozíčku, a proto to má v hromadné dopravě v mnohém těžší než běžný člověk. Je mnoho situací, které mohou nastat, a na které je nutné se připravit – třeba na dané stanici nemusí být bezbariérový přístup, nebo zrovna nemusí být funkční a dostupný. Zmapovali jsme pro Zuzku celou její trasu a snažili jsme se takové situace vytipovat, předvídat a co nejlépe se na ně nachystat. Kromě metra měla také absolvovat část cesty tramvají.
Odpoledne po škole se tedy Zuzka vydala na cestu. Měla u sebe telefon, aby se s námi mohla kdykoliv spojit, kdyby nastala nějaká obtížná situace, se kterou by si neuměla poradit. My na ni už čekali v Holešovicích. Měli jsme zhruba ponětí o tom, jak dlouho by Zuzce mohla cesta trvat, ale když už jsme čekali déle, než jsme předpokládali její příjezd, začali jsme mít trochu starost. Zuzka ale přijela. A přijela s úsměvem na tváři, který toho v tu chvíli dokázal prozradit víc, než by dovedla slova.
To odpoledne nastal v Zuzky životě bod zlomu. Od absolvování této cesty začala městskou dopravou jezdit i sama. Občas nám od ní přijde fotografie, že se třeba sama někam vydala a máme z toho obrovskou radost. Ukázalo se totiž, že Zuzka je neskutečná bojovnice. I ten nejsilnější jedinec ale občas potřebuje důvěru blízkého člověka a příležitost, která by mu umožnila dokázat úžasné věci. My jsme Zuzce věřili a ona nám dokázala, že to má smysl. Toto lednové odpoledne nás inspirovalo k vytvoření mise s názvem „Má to smysl“ a Zuzka se stala první slečnou, se kterou dlouhodobě spolupracujeme a podporujeme ji v dalším rozvoji. Misi bychom rádi rozšířili dále a pomohli tímto způsobem více dětem, protože věříme, že s trochou důvěry, motivace a se správnou příležitostí děti dokáží zázraky! Naučí se tak třeba připravit na různé životní situace a získají sebevědomí tolik potřebné pro překonání dalších bariér.