Velikonoce: Svátky jara, vzkříšení a rozpuku

Podrobnosti

Datum vydání: 7. 4. 2012 17:39

Není mnoho tradic, které se těší takové oblibě jako právě Velikonoce. První náznaky jara, vůně upečeného mazance a čerstvých vrbových proutků, barevné kraslice i děti těšící se z velikonoční výslužky, dělají z křesťanských oslav zmrtvýchvstání jedno z nejúžasnějších období v roce.

Dnes si Velikonoce nejčastěji spojujeme právě s Velikonočním pondělím, kdy se chlapci brzy ráno seberou a pro jednou beztrestně mohou dívkám opentlovanou pomlázkou dle libosti našlehat a dostanou za to nějakou tu dobrotu v podobě sladkostí, malovaných vajíček a ti starší třeba i panáčka na posilnění. Velikonoce mají ovšem mnohem hlubší kořeny, které si dnes sice uvědomujeme, ale nepřikládáme jim až takový význam.

Svátky jara patří k největším křesťanským tradicím vůbec. Mají pohyblivé datum, tudíž každý rok připadají na jiné dny v rozmezí od 22. března až do 25. dubna. Křesťané si v tyto dny připomínají ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ten byl ukřižován během židovského svátku Pesach, který je památkou vysvobození národa Mojžíšem, a proto je dnes Pesach nazýván také jako židovské Velikonoce.

Nejdůležitější součástí Velikonoc ovšem zůstává Pašijový týden. Ten začíná Květnou nedělí. Květná neděle je označení pro poslední neděli půstu, kdy se světí kočičky a vrbové proutky. Připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název Květná je odvozen od ratolestí, kterými lid Ježíše vítal.

Jak bývají označovány další dny, které jsou součástí velikonočních oslav a čím se vyznačují, se dozvíte na portále Kulturní servis Puls.