handicapovaní a zdraví, ruku v ruce“
Maminka čekala trojčata, Kubík však o svůj život musel zabojovat
- Podrobnosti
- Datum vydání: 6. 12. 2021 10:20
- Autor článku: Martinka
Další životní příběh, který si můžete přečíst, vypráví maminka Barbora. Péče o trojčata je hodně náročná, o to víc, když jsou jednomu z nich po narození diagnostikována onemocnění. Rodině naštěstí pomáhala hodná babička, a tak nejtěžší období všichni zvládli.
Vždy jsme si s manželem přáli děti. On dvě, já tři. Příroda si s tím poradila za nás. Nadělila nám děti tři a hned najednou. Když jsme zjistili, že čekáme trojčata, byli jsme v šoku a nějak jsme se s tím nemohli smířit. Po první genetice ve 12 týdnu těhotenství jsme si ale pomalu začali zvykat a na děti se těšit. Na druhé genetice jsme zjistili, že budeme mít tři trojvaječné kluky. Vše se zdálo v pořádku, kluci rostli trochu pomaleji, ale u trojčat to není nic neobvyklého. Ke konci těhotenství už přicházely problémy s tlakem a lékařům se nezdála laboratorní vyšetření. Byla jsem tedy hospitalizovaná na poslední měsíc ve fakultní nemocnici v Olomouci, kde se kluci narodili 22. 9. 2016 v 33. týdnu těhotenství.
Hned po narození se vše vyvíjelo vcelku dobře, až na nějaký kyslík, který potřebuje většina nedonošenců. Druhý den přijel manžel a odvezl mě na vozíku za dětmi na novorozeneckou JIP. Tam jsme bohužel byli svědkem oživování našeho syna Kubíka. Ještě dnes, když to píšu, cítím ten strašný pocit, kdy vám vlastně umírá dítě. Kubík boj zvládl, zůstal s námi. Byl ale na 46 dní zaintubován a uveden do umělého spánku. Zjistilo se, že má vzácnou plicní vadu a nefungují mu dvě třetiny jedné plíce. V moment, kdy musel být intubován, mu jedna plíce praskla, toto se opakovalo celkem čtyřikrát. Prodělal několik velmi těžkých infekcí, problémy se srdcem. 
Poprvé jsme si syna pochovali v době, kdy bráškové Adámek s Filípkem byli už dva týdny doma s námi. U Kubíčka jsme se střídali s manželem. Jeden byl s brášky doma, druhý mohl jet do nemocnice. Kubíka nám dali domů po 116 dnech s kyslíkovým přístrojem. Nebylo to vůbec jednoduché. Kuba nechtěl jíst, strávili jsme mnoho času tím, abychom jej nakrmili, a k tomu bylo potřeba zajistit péči i o dva další sourozence.
Velmi nápomocnou nám byla moje maminka, která se nechala zaměstnat jako pečovatelka u Charity a jezdila k nám do čtyř let věku kluků. Ze zákona mají rodiny s trojčaty na takovou pečovatelku nárok. Bohužel každý z kluků měl nějaký pohybový problém, proto jsme začali cvičit Vojtovu metodu. Kubíkův vývoj nebyl i přesto v pořádku. Stále jen ležel a já jsem si všimla, že nesleduje hračky ani okolí a nenavazuje oční kontakt. Proto jsme v jeho devíti měsících kontaktovali ranou péči s prosbou o radu a vyšetření zraku. Zjistilo se, že Kubík má centrální zrakovou vadu a to velmi těžkou, funguje jako nevidomé dítě. A tak jsme v té době mohli odložit kyslíkové brýle, ale začali jsme cvičit zrak speciálními pomůckami. Bohužel Kubík očka ani tak nezapojoval, a tak s ním v současné době pracujeme jako s nevidomým dítětem.
Kubík má dnes 4,5 roku. Stále nechodí, neleze a ani nemluví, což nás nejvíce trápí. Docházeli jsme i na logopedii, ale v současné situaci to bohužel nejde. Vojtovu metodu jsme vyměnili za Bobath koncept a speciální cvičení v neurorehabilitačním centru Arcada a nově v Maadre v Hranicích, kde se našemu synovi také poctivě věnují. Kubovo tělo se stále zpevňuje, ale bohužel je to takový náš lenoch a každý jeho pokrok je vykoupen velkým úsilím. V září 2020 nastoupili všichni kluci do běžné školky v našem městečku. Kubíkovi byla přidělena asistentka, se kterou se spřátelil a vytvořili si pěkný vztah. Kubíkovi kolektiv velmi prospívá, je více společenský a lépe spolupracuje, což nám velmi ulehčuje péči o něj. Všichni jej v rodině milujeme a podporujeme a doufáme, že se jednou postaví na své nožky a bude běhat se svými brášky, třeba jen pomalu.
Speciální poděkování patří:
- mamince Barboře Silné za rozhovor
Životní příběhy 2021 připravila organizace Splněné dětské přání v rámci projektu „AVAST & Splněné dětské přání - společně pomáháme handicapovaným dětem“. Ten je finančně pod záštitou grantu „Spolu do života“, který poskytl Nadační fond Avast.
