handicapovaní a zdraví, ruku v ruce“
Velká hlava, šelest na srdci, boule na bříšku – to vše potkalo statečnou Klárku
- Podrobnosti
- Datum vydání: 9. 5. 2016 10:00
- Autor článku: Martina
Každý příběh je zcela originální, ale jedno mají většinou společné. Maminky se vždy těší na zdravé miminko a žádnou z nich nenapadne, když bylo jejich těhotenství bezproblémové, proč by měl přijít nějaký vážný zdravotní problém. Stejně na tom byla i maminka Klára, která po porodu prožila velký šok. Ale to si již můžete přečíst sami.
Náš příběh začal už během začátku těhotenství, kdy bylo vše až do třetího měsíce v pořádku a já byla šťastná nastávající mamka. Ovšem jenom do té doby, než jsem jednou večer šla s tlačením v podbřišku do koupelny a zjistila, že krvácím. Na nic jsem nečekala a přítelovi oznámila, že jedu na gynekologickou pohotovost. Celá nesvá jsem tam přijela, popsala své potíže a pan doktor mě prohlédnul. Provedl vnitřní ultrazvuk a řekl, že se toto občas stává a miminko je v pořádku.
S útěchou jsem tedy jela domu s tím, že musím jen ležet a nenamáhat se, ale po čtyřech dnech se obtíže opět vrátily. Jela jsem opět do nemocnice s doprovodem mé maminky. Tam řekli, že u nich zůstanu na pozorování. Měla jsem velký strach, že přijdu o své dítě, ale po čtyřech dnech mě pustily domů. Já musela zůstat pouze ležet a až do konce těhotenství nenosit těžké věci. Další vyšetření už probíhala, jak měla jen s tím, že jsme nevěděli, co čekáme, bylo to překvapení. V den porodu bylo vše také v pořádku, až do té doby než jsem šla rodit. Ležela jsem na sále hodinu totálně vyčerpaná z tlačení a myslela si, že už to vůbec nezvládnu. V tom mi lékař oznámil, že budu muset rodit císařským řezem, neboť se dítě zaseklo. Mám úzkou pánev a miminko bylo na mě moc velké.
Po probuzení z narkózy jsem se dozvěděla, že mám dceru s váhou 3300 gramů a délkou 52 centimetrů. Dostala jméno Klárka. Byla zdravá a krásná, měla jsem velkou radost a byla moc šťastná. Po třech dnech v nemocnici za mnou přišel dětský doktor z kardiologie s podezřením na šelest na srdci. Velice mě to šokovalo, začala jsem panikařit a plakat. Dcera prodělala vyšetření a zjistilo se, že jí přes chlopeň protéká pouze maličko krve, což by nemělo a tak bude nutné docházet na kontroly. Nejhorší mě však teprve čekalo. Když nám byly tři měsíce, poslala nás obvodní doktorka na dětskou neurologii na vyšetření s tím, že se jí nezdál růst hlavičky. Tam nám diagnostikovali makrocefalii hlavy, což znamená rychlý růst hlavy. V ten okamžik jsem byla úplně na dně a několik měsíců proplakala. V sedmi měsících proběhla magnetická rezonance v Ústí nad Labem, zda nemá třeba nádor v hlavě. To se naštěstí nepotvrdilo a mně se neskutečně ulevilo.
Od té doby jsme musely ujít dlouhou cestou rehabilitacemi a cvičením, ale pomohlo to. Také stále chodíme na prohlídky na kardiologii, kde se nic nezhoršilo. Dcera nikdy nebude moci dělat závodní sport a má malou kartičku, aby věděli, co jí můžou dát případně za narkózu. Začala chodit až v roce a půl neboť jí velká hlava dělala problémy. Potom se objevila boule na bříšku, což byl lipom a musela na operaci. Vše dopadlo dobře, ale bylo nám řečeno, že tento druh lipomu se může kdykoliv vrátit. Při poslední návštěvě na neurologii nám řekla paní doktorka, že dcera by měla být vzhledem ke svému onemocnění opožděná tak o šest měsíců dozadu a měla by být vyšetřena psychologem. Nakonec však uznala, že to nepotřebuje, neboť je velice chytrá, bystrá, zkrátka unikát.
Dnes je naší Klárce pět let a chodí do školky. Děti jsou na ní hodné a nikdo se jí neposmívá. Abychom naší holčičku nestresovali, říkáme jí, že bude chytrá a z toho důvodu má větší hlavičku něž ostatní. Až do dospělosti bude mít vždy velkou hlavu, ale nijak jí to nepoškodilo. Ale nakonec jsem ráda, že je relativně zdravá, šikovná a krásná holčička a já jsem pyšná maminka, protože ona všechno zvládla s velkou trpělivostí. Na kontroly do nemocnic se vždy těší, protože se velice ráda chlubí, co vše nového se naučila. Jsme moc rádi, že ji máme a její mladší sestřička ji má velice ráda.
Velice děkujeme vaší organizaci Splněné dětské přání za darovanou látkovou panenku, dcerka Klárka z ní byla velice překvapená a nadšená. Vidět ten krásný úsměv na jejích tvářích je úžasné a za to vděčíme vám! Věřím, že s novou kamarádkou další návštěvy lékařů zvládneme hravě. Hned si nánu vzala do školky, aby se pochlubila a k babičce na spaní. Velice děkujeme za dárek a přejeme mnoho dalších skvělých pracovních úspěchů a mnoho šťastných dětí, které dostanou takovou krásnou panenku jako my. Děkujeme Korbelová Klára maminka a dcera Klárka.
Speciální poděkování:
- mamince Kláře Korbelové za rozhovor
- Kamile Pikalové za podporu Splněného dětského přání a darování panenky
Veškerou odpovědnost za pravdivost uvedených informací v tomto rozhovoru má dotazovaný - zákonný zástupce dítěte, který nám poskytl souhlas se zveřejněním. Splněné dětské přání je zprostředkovatelem těchto údajů.
Foto: Dodali rodiče dítěte
